DC Veská trojlistek-pribehy

Je mi 19 let a před několika měsíci jsem odešla z dětského domova, kde jsem žila od svých šesti let. Rodiče ani jiné příbuzné nemám. Začala jsem bydlet na ubytovně. Chodím do práce, ale jsem ve zkušební době. Před několika dny mi gynekolog potvrdil, že jsem těhotná. Přítel se se mnou rozešel, když jsem mu to řekla. Vlastně to ani přítel nebyl, jen známý, co jsme se spolu několikrát vyspali.

Kamarádky mi říkají, že mi sociálka dítě na ubytovně nenechá. Ani já sama si to neumím představit – bydlíme tu 3 na 1 pokoji a ani nikdo jiný na ubytovně s dítětem nebydlí. Já bych si to malé ale chtěla nechat. Slyšela jsem o Vesce, tam mi prý pomůžou. Asi to zkusím.

Jsem matka 3 dětí, jsou narozené po roce, jak stupínky. Teď jsem na rodičovské dovolené. Nikdy jsem nepracovala, první dítě se mi narodilo, když jsem ještě chodila na učiliště. To jsem proto nedokončila, mám hotové pouze 2 roky. Odešla jsem tedy s přítelem do podnájmu. Od té doby jsme se několikrát stěhovali a narodily se nám postupně 3 děti. Přítel před narozením třetího dítěte odešel. Na mě je toho moc, pomalu, ale jistě přestávám zvládat.

Když jsem byla malá, docházela jsem k psychiatrovi. Vždycky si se mnou tak hezky povídal. Přestala jsem tam chodit, když jsem se seznámila s přítelem. Řekl mi, že to nepotřebuji, že jsem zdravá a on s žádnou bláznivou ženskou chodit nebude. Naučil mě dát si skleničku, když je mi smutno a mám z něčeho obavy. Ale sociální pracovnici, která k nám dochází se moje výchova nelíbí. Vyčítá mi, že nechodím s dětmi nikam ven, že jsme pořád doma. Ale když je venku ošklivo, tak jsme radši vevnitř, aby děti nenastydly. Také mi domů posla paní, aby mě učila jak s dětmi. Ale to, co mi říká, to já ale přece vím a umím, ale mám jen jedny ruce. Jsem pořád tak unavená a děti jen stále něco chtějí a křičí. Potřebovala bych být někde v klidu, ale bojím se, že mi děti seberou, když s nimi nebudu.